Dějiny od roku 1918 do Sametové revoluce
Období první republiky a vzniku Československé republiky ,
bylo rozhodně obdobím , které patřilo k našim nejúspěšnějším co se týkalo prosperity. Rozvinutý průmysl
a technologie , soběstačnost v zemědělství, kvalitní školní vzdělání, university, ale i dobré řemeslné zkušenosti spolu s dobrou infrastrukturou dávala možnost dalšímu rozvoji a prosperitě.
Vedle Německa zmítajícího se v poválečné obnově a platícího mnohamilionové reparace Státům Dohody jsme na tom byli relativně dobře.
Přicházející krize však značně zbrzdila i vývoj u nás a začala prohlubovat i ekonomický rozdíl mezi lidmi a tím
i nespokojenost.
Dochází k mohutné migraci a vystěhovaní, Amerika, Balkán, Sovětské republiky.
Vznikají levicové strany, ve kterých nachází útočiště řada nezaměstnaných,ale i lidí, kteří vidí v novém společenském řádu lepší perspektivy.
Přichází druhá světová válka ,
která zamíchá vším.
Československo opuštěné spojenci po Mnichovské zradě podléhá bez boje. Tím si sice zachránilo a ušetřilo hodně životů, ale už asi tady a tehdy rozhodlo o svém dalším osudu .
Stát se stává po válce hříčkou vítězných mocností a nakonec je přiřknuto do východního bloku.
V té době není u nás, ani ve světě natolik schopná opozice , která by byla schopna něco změnit na tomto rozhodnutí
a tím i vývoji dalších událostí.
Nakonec to bylo situace pro lidi stejná jako Mnichovská zrada, o nás bez nás.
Zrada a pocit, že to byl i kapitalismus, který byl příčinou války, bolesti a utrpení.
Radost nad ukončenou válkou a chuť zase žít a mít se lépe, vidět před sebou budoucnost a mír vedla k dalšímu dění
a politickému uspořádání, netuše jaké to bude mít následky.
Asi si to nedokážeme v dnešní době představit a pochopit, ale pokud se vžijeme do válečných dní a útrap, tak prosperita nového života, svobody a nových levicových myšlenek mohla být pro lidi motivující.
Jsme zde vlastně povětšině první generací ,která svůj život prožila v míru.
Válečné události procházejí kolem nás, maximálně je zaznamenáme na obrazovkách
ve zpravodajství TV.
Přichází únor 1948
Rozporuplná doba, s pohledu dneška ještě mnohem víc.
Revoluce , polonásilná změna společnosti jejich hodnot a přerozdělení vlastnictví za každou cenu ,aby to nešlo vrátit zpátky ať to stojí cokoliv.
Zneužité ideje lidí, kteří pozvolna přicházejí k tomu, že to není to pravé po čem toužili,ale lhostejnost a strach vítězí.
Zázrak se nekoná a myšlenka pracuj co nejlépe podle svých schopnosti budeš mít ,, chleba zadarmo,, je příliš utopistická.
Pití ,,nezralého vína“ , nadřazenost ,,stranické funkce“nad selským rozumem, ignorace hodnot a zkušeností minulosti,
kamarádičkování, jak jinak tuto dobu nazvat .
Znova se dívám do odstavců, ano jsem u roku 1948 proč si myslím, že už píšu odstavec po sametové revoluci ?
Nástupem Chrusčeva
a odsouzení kultu osobnosti Stalina dochází i k pozvolnému uvolňování politické situace u nás.
Ale svět se nadále zmítá v nejnapjatějším období studené války.
Začíná být ale jasné , že nařízená orientace na těžký a válečný průmysl vysiluje hospodářství ekonomiku.
Stagnuje další vývoj a rozvoj lehkého průmyslu a konkurenceschopnost ve světě.
Přichází rok 1968
Krásné období uvolnění, nových myšlenek i naděje lidí, že je možné změnit svou budoucnost, otevřít se okolnímu světu, kulturně, společensky i ekonomicky.
Přes všechny direktivně řízené zásahy do našeho hospodářství byla na tom Československá republika stále ještě relativně dobře . Ale tou nejcennější devizou byla chuť lidí podílet se na dalším rozvoji a vývoji bez ohledu na osobní prospěch.
Jenže tehdejší ,,Pražské jaro“ a v dnešní terminologii počínající Československá ,,perestrojka a glasnosť „ a boj o neutralitu v politickém uspořádání bylo ,,červí dírou“ východního bloku, která musela být pochopitelně za každou cenu potlačena a potlačena byla.
Škoda této promarněné naděje snů a životů, která nás svrhla poznamenané zpátky.
Nastává období dlouhodobé šedi, nefunkčnosti, ,,normalizace“, zastarávání vývoje ve většině oblasti, k apatii lidí a útěkům k jiným hodnotám, ve kterých hledají útočiště.
Ve světě přicházejí nové technologie se kterými nestačíme udržovat krok.
Tvrdý nástup
Reagana
A jeho politiky ,,hvězdných válek“,
vyčerpá a pokládá Ruského medvěda zmítaného špatnou ekonomikou, zastaralostí vývoje, izolací a vnitřními problémy na lopatky.
Východní blok vedený sověty nestačí v této situaci konkurovat, projevují se nedostatky ekonomiky, hospodářství, špatných rozhodnutí a nechuti lidí dál tento vývoj, či spíše přežívání zkamenělého brontosaura podporovat.
Nástup
Gorbačova
a jeho ,,glasnosť uvolňuje hlavně politickou napjatost ve světě. Je vnímán ostatním světem i jako záruka nevojenského řešení.
Téma ,, perestrojky“ přichází už pozdě, nemá adekvátní odezvu a chuti být podporována.
Lidé nevěří už na experimenty, touha po otevření hranic přejít rovnou k tržnímu hospodářství a kapitalistickému zřízení je příliš lákavá.
Následné bouřlivé politické změny na západ od Moskvy tuto formu vylučují.
Vyčerpaný kolos ztrácí nad svými satelity moc a následné události v Polsku, NDR , Maďarsku dolehnou i do Československé republiky.
Sametová revoluce
Tehdejší opozice využívá manifestace studentů 17. listopadu k nástupu politických změn u nás.
Vzniká Občanské Fórum , které má obrovskou masovou podporu a jeho působení dokáže změnit politickou situaci u nás a přimět tehdejší režim a vedení ke kapitulaci.
Nechci se tu rozepisovat o průběhu a sledu událostí, které je vnějším pohledem známo dosti podrobně.
Spíše se podívat na aspekty, které nám revoluce přinesla .
V každém případě proběhla bez ztrát životů a přinesla politickou svobodu a otevřela nám svět.
Perzekuce známé ze 48. roku se nedostavili.
V podstatě nikdo, až na pár jedinců nebyl za své činy před revolucí odsouzen ani popotahován.
V podstatě každý dostal šanci na nový život, ne každý ji však využil a nebo využít uměl.
Mnoho lidí na toto nebylo připraveno, zaskočilo je to a časem a bude to ještě horší.
Kuponovou privatizaci bere dnes už víceméně jako podvod každý. Neprůhledná privatizace mnoha podniků byla zarážející. Rozkradené podniky ve kterých nadále hospodařila tehdejší nomenklatura a nebo přelévala majetek do svých privátních firem nebyla výjimka.Umělý zánik prosperujících firem,které skončilo uzavřením provozu, aby otevřelo trh výrobku z ciziny není taky ojedinělé. Zbavování se státu lukrativních firem a majetku ve kterých mělo a nebo mohlo mít svůj rozhodující podíl je taky podivné. Neřešení mnoha afér je zarážející /lehké oleje, privatizace , rozdělování zakázek/.
To vše je trochu obdobou roku 1948 v obráceném sledu o veškerý majetek stát připravit .
Místo funkcionářů komunistické strany se majetek svěřuje podivným firmám , kolem krouží lobisti a příslušníci politických stran. Bující korupce a ovlivňování soudců a jejich přetíženost tomu jenom nahrávají.
Ať vážený čtenář odpustí toto glosování, ale ta analogie s rokem 1948 mi opravdu připadá stejná. Do vedení se dostávají lidé, které spíše pohánějí politické ambice , než předpoklady, vzdělání, rozum a lidé kteří by si toto místo zasloužili jsou vyštípány.
No nic , asi je to normální , že ministrem kultury je zubař , který a teď cituji:
,, do divadla si chodím odpočinout a můj největší kulturní zážitek byl poslech kapely Kabát".
Doma má uschovanou legitimaci KSČ.
i když
Kateřina Jacques
a její příspěvek co je biomasa před národem
je taky vynikající jako kandidátky za Stranu zelených do Evropského parlamentu.
Že bych použil znova věty odstavce roku 1948 ?
Zneužité ideje lidí, kteří pozvolna přicházejí k tomu, že to není to pravé po čem toužili,ale lhostejnost a strach vítězí.
pokračování posléze..........