Stavební vývoj

 

    Budovy postavené  tvaru obdélníka uzavírané  branou vymezují  celé hospodářství , které je v základu samostatné a chrání uživatele a hospodářství před cizí návštěvou.

Stodoly chlévy, vepřín, špýchar, hospodářské kolny, sklepení na uskladnění brambor, krmné řípy,ale i zeleniny, místo pro uskladnění hnoje a pro krechtování plodin.   Dosti často se využívalo podle poměrů i možnost vodního zdroje, nádrže rybníka jak pro hašení požáru,ale i jako napáječek pro dobytek. Součásti byl i vejminěk pro rodiče hospodáře a u větších statků i ubytování pro dělníky.   Součástí hospodářství byla i užitková zahrádka pro zeleninu a sad.

 Většinou sad nebyl ani součásti statku , využívalo se okolních pozemků a mezí.

    Většina statků vznikala rozšiřováním dosavadních stavení , kdy byl kladen důraz nejdříve na hospodářské budovy, která hospodáře živila  a následně teprve obytná staveni.

 Vznikaly i samostatné odloučené statky , které  nebyly  omezovány okolní zástavbou, spíše jen daným terénem a jsou příkladem  vytvoření komplexu hospodářství i bydlení, kdy měl majitel vše potřebné na očích a v dosahu.   

Když se dívám na situaci statku Brnky  a pročítám dostupnou literaturu docházím k závěru ,že toto panství vznikalo trochu jinak .

  Bývalá tvrz která vznikla na vyvýšeném  místě nad nevelkou vsí bylo místo, kde byl přehled do okolního kraje a na konci stezky vedoucí od řeky. Majiteli dávala možnost kontroly přístupu k řece a naopak.  Stavebník využil asi i příhodného místa , kde na severní straně objektu byla terénní prohlubeň možná i bažina, močál. Terénní zlom je dodnes oddělen opěrnou zdí , která mohla mít základ v minulosti jako obranný val,  tomu odpovídá profil terénu, který mohl být zaplavován i zdrojem podzemních vod  s polí luk nad objektem.  Nakonec  nedaleko pod zámkem  začíná v soutěsce potůček, který vtéká do Vltavy. Možná , že v dávných dobách  pramenil i nad zámkem. Tímto byla bývalá tvrz chráněna od stezky na severu. Ostatní přehledná místa od východu jihu a západu mohl chránit majitel hradbou, zdí. Tato místa byla asi zbavena  stromů a porostů kvůli přehledu a bez obydlí.         

 Postupem doby jak ztrácí objekt na významu jako tvrz zřejmě kolem roku 1660 s příchodem jezuitů dochází k přístavbě bývalé gotické stavby směrem na sever . Nad novým sklepením vzniká přístavba, která  objekt rozšiřuje dostává do dnešní podoby.

   V té době vzniká asi i základ zahrady vybudované jezuity a využití severní strany pozemku na levé straně po odvodnění jako základu hospodářských stavení pro chov dobytka.

 Hospodářská část na horním prostranství od zámku k náměstí stodoly, kovárna v podobě jak ji vidíme pochází asi z přestaveb kolem roku 1900, spíše o něco později .  Obytný dům, nedokáži odhadnout, ale přestavbou v této době určitě procházel taky.    

 

 Zdůrazňuji , že to je jen můj náhled a skutečnost může bát jiná . Snad se mi podaří časem upřesnit i toto.